PÁTÝ   DEN

Pátý den na kamenném mostě stojím.

Pátý den hledím dolů a polykám slzy.

Nevím z čeho mám strach,ale vím že se bojím.

Mé vlastní ruce mi připadaj cizí.

Pátý den na kamenném mostě stojím.

Pátý den poslouchám nářek chcíplých ryb.

Jen vrby podél břehů ví,                                                              kolika jsme se dopustily omylů a kolika chyb.

Pátý den na kamenném mostě stojím.

Pátý den sleduji vlnky červení zalité.

Krev nevinných odtéká do vzdálených moří,

a nedočká se odpuštění,soucitu ani pomoci.

Pátý den na kamenném mostě stojím.

Pátý den vidím,jak po červené řece odplouvaj

tělíčka dětí, tak čistá a bez jizev.

Pátý den mlčím, žiju, umírám.